Konference předsedů rozpočtových a finančních výborů parlamentů členských zemí EU v Praze 27. – 28. dubna 2009
Praha, 30. 4. 2009
Zástupci parlamentních rozpočtových a finančních výborů se shodli na potřebě společného evropského postupu v boji proti současné finanční a hospodářské krizi za pomoci jednotné politiky a společných institucí.
Prvním tématem „Záměry v oblasti příjmové a výdajové politiky EU po roce 2013“ začala 27. 4. v Poslanecké sněmovně Konference předsedů rozpočtových a finančních výborů parlamentů členských zemí EU. Všichni řečníci se shodli na potřebě společného evropského postupu v boji proti současné finanční a hospodářské krizi za pomoci jednotné politiky a společných institucí. Konstatovali však, že rozpočet Evropské unie s ohledem na své primární určení a svou velikost nemůže být fiskálním nástrojem boje proti hospodářské depresi. Řešení musejí hledat členské státy. V tomto duchu začal konferenci předseda PSP ČR Miloslav Vlček, když uvedl účinnou a rychlou českou pomoc Lotyšsku jako příklad takového postupu v praxi. Náměstek ministra financí ČR Eduard Janota hovořil o cíli revize víceletého rozpočtu EU a o předpokládaném časovém rámci jeho projednávání vzhledem k tomu, že krize si vynucuje změny v obsahu rozpočtových kapitol. Přiblížil současné jednání o reformě rozpočtu EU během našeho předsednictví. Také Stefan Lehner, který vede Ředitelství pro vlastní zdroje, hodnocení a finanční programování při Evropské komisi, mluvil o aktuálním stavu revize evropského rozpočtu. Unijnímu rozpočtu podle něj dominují dvě hlavní kapitoly: zemědělství a politika soudržnosti. Podle současné tendence se výdaje na zemědělství sníží, přednost budou mít kohezní výdaje. Lehner hovořil o dalších rozpočtových prioritách, mezi které zahrnul výzkum a inovaci, výdaje v sociální sféře, zmírňování dopadů klimatických změn, výstavbu energetických sítí atd. Plánovaná revize evropského rozpočtu bude prezentována patrně za švédského předsednictví. Předseda rozpočtového výboru Sněmovny Bohuslav Sobotka se při řešení následků krize vyslovil, vedle fiskální konsolidace a stabilizace, rovněž pro prvořadé zachování sociální koheze: „Pokud jde o adresnou pomoc lidem, tam je rozpočtová pomoc žádoucí a je také na místě.“ Sobotka uvedl, že rozpočtová politika má vzhledem k časové neohraničenosti soudobé krize za úkol dlouhodobě udržet rozvoj společnosti. Kyösti Virrankoski, místopředseda rozpočtového výboru Evropského parlamentu, vyzdvihl nutnost vytvářet vlastní evropské zdroje pro budoucnost. Akumulaci rozpočtových prostředků by mělo metodicky zjednodušit, pokud by došlo ke zrušení daňových výjimek pro členské země. Pro stabilnější vývoj evropské ekonomiky pokládá Virrankoski za nutné vytvořit 5letý finanční rámec, který má umožnit lepší koherenci a flexibilitu v nakládání s rozpočtovými prostředky. V novém návrhu evropského rozpočtu je zvlášť posílena kapitola výzkumu a vývoje, která má přispět k vytváření nových pracovních míst. Do oblasti koheze je zahrnuta např. podpora současného Kosova a posílení podpůrných fondů.
Bankovní dohled a dozor nad kapitálovými trhy – posílení stability a rozvoje jednotného evropského finančního trhu bylo tématem druhého bloku jednání. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma hovořil o evropském regulačním rámci a o dohledu nad finančními trhy. Jednostranným důrazem na maximalizaci zisku se finanční trh podle jeho slov dostával do kritických situací, kdy mnohé banky nejsou schopny vzniklá rizika kapitálově zvládat. Z tohoto důvodu je dnes věnována velká pozornost přeshraničnímu dozoru a spolupráci. Podle Tůmy zůstává dluh v oblasti harmonizace pravidel dozoru. Dnes působí v EU na 70 dozorujících orgánů. Cílem unijní správy je vytvořit supranárodní dozorovací orgán. Ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík hovořil o svých zkušenostech se zlepšováním portfólia bank. Je si vědom stále významnější úlohy Číny a dalších globálních konkurenceschopných hráčů v oblasti finančních trhů. S těmito hráči je nutné jednat. Prezident České bankovní asociace Jiří Kunert ve svém příspěvku o tržním prostředí a přiměřené regulaci bankovního sektoru přistoupil z pozice bank. Shrnul transformační proces českého bankovnictví, hovořil o úkolech státu a EU při zajišťování právního a regulatorního prostředí a o dopadech vládních opatření do tržního prostředí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ke stávající krizi poznamenal, že nečelíme jen hospodářské krizi, ale také rizikům politického rozhodování, která jsou představována protekcionismem, ukvapenými regulačními rozhodnutími nebo neúnosnými sociálními náklady příštího období. Následná diskuse účastníků zakončila parlamentní konferenci rozpočtových a finančních výborů parlamentů států EU.
Tiskový odbor PSP ČR